Reagujte zájemcům ihned

Potvrdilo se mi, že u uchazečů, kterým odpovím okamžitě, je vyšší pravděpodobnost nástupu. Naopak, čím později odpovím, tím spíše zájemce ztratím.

Tím, že vyhledávám kandidáty na nejrůznější pracovní pozice se živím. Mám proto z oboru nejen zkušenosti, ale i osobní dojmy, které mám potvrzené daty. Rozhodl jsem se s Vámi podělit o část mého know-how a poradit Vám, jak si neodrazovat kvalitní kandidáty zastaralými metodami práce: Osobně některé věci dělám trošku jinak, než „běžní personalisté“ a proto mám výsledky: Vítejte u druhého dílu seriálu Jak si neodradit uchazeče.

Seriál Jak si neodradit uchazeče cílí na personalisty firem, které obsazují dělnické pozice a potřebují větší množství kandidátů s nižšími, nebo žádnými požadavky. Popisuji zde, jaké trendy aplikuji při vyhledávání kandidátů a jejich předvýběru.

Dříve, když jsem zpracovával stovky kontaktů v rámci vyhledávání kandidátů, jsem dělal několik věcí špatně. Většina chyb spočívala v tom, v jakém čase uchazeči odpovím. Jak jsem chyboval? Například:

• Odpovídal jsem všem třeba až na konci dne, nebo ještě později.
• Pro koho jsem uplatnění neviděl, nebo neznal odpověď na otázku, tomu jsem neodpověděl.
• Odkládal jsem sdělování špatných zpráv.
• Zval jsem kandidáty na pohovor s termínem třeba za 14 dnů.

Odpovídal jsem všem třeba až na konci dne, nebo ještě později: Zjistil jsem a daty si potvrdil, že pokud uchazeči odpovím ihned či do několika minut, v rámci mého komunikačního centra, které je v provozu denně v době od 8:00 do 21:00, prudce se zvyšuje úspěšnost sjednání pohovoru. Pokud zareaguji například za den, dva, tři, kandidáti nalezení v rámci vyhledávání kandidátů se stávají nekontaktními. Nekvalifikovaný pracovník chce začít pracovat ideálně ihned, protože většinou nemá žádnou finanční rezervu.

Pro koho jsem uplatnění neviděl, nebo neznal odpověď na otázku, tomu jsem neodpověděl: Že se mi kandidát nehodí, jsem mu dříve sděloval tak, že jsem mu prostě neodpověděl. Vím, že se jedná o běžnou praxi personalistů. Dnes to dělám jinak: Odpovídám vždy ihned a říkám věci tak, jak jsou: „Omlouvám se, ale pozice je momentálně uzavřena. Posílám Vám seznam pracovních pozic, které by Vás mohly zajímat.“, „Omlouvám se, ale neznám teď odpověď na Váš dotaz. Poslal jsem nyní dotaz na personální oddělení firmy XY a jakmile dostanu odpověď, obratem Vám dám vědět.“, „Omlouvám se, ale nemám pro Vás momentálně žádnou nabídku. Můžu si Váš kontakt uložit? Další otevřené pozice potom budete mít z první ruky!“. A mohl bych pokračovat dále: Zkrátka se mi osvědčilo s kandidáty komunikovat bezodkladně a říkat jim věci tak, jak jsou. Nemlžit. Neodkládat.

Budoucí zaměstnanec je pro nás vlastně „parťak“, protože ho zkrátka potřebujeme, stejně tak jako on potřebuje nás. A tak bychom k tomu měli přistupovat: Táhnout za stejný provaz s úmyslem uzavřít pracovní smlouvu. Spousta kandidátů, kterým jsem upřímně a ihned sdělil špatné zprávy, mi zůstala kontaktních po delší dobu a dokázal jsem je uchytit jinde. Často slýchám: „Vy aspoň komunikujete. Jste takovej normální.“, což je známkou toho, že dělám svou práci dobře.

Zval jsem kandidáty na pohovor s termínem třeba za 14 dnů: Jak už jsem psal o pár odstavců výše: Nekvalifikovaný pracovník chce začít pracovat ideálně ihned, protože většinou nemá žádnou finanční rezervu. A tak to prostě je. A tak je potřeba s kandidátem pracovat. Udělejte si kalendáři čas a zvěte kandidáty pravidelně, alespoň dvakrát týdně. Já osobně mám na předvýběr kandidátů dva dny v týdnu, dříve jsem měl tři. Pokud zájemci o dělnickou pozici napíšu, ať přijde za dva týdny, pravděpodobně do té doby zareaguje na dalších osm pracovních nabídek. A nastoupí tam, kam ho pozvou nejdříve.

Začínal jsem tak, že jsem klidně na 150 zpráv na sociálních sítích (pokud sociální sítě Vaše firma neobsluhuje, doporučuji přečíst článek Je jednoduché Vás kontaktovat?) denně odpovídal, obratem. A ručně. To bylo neudržitelné, protože jsem rychle ztrácel přehled. A zapomínal. Opomínal jsem kontakty. Co přišlo na mail, nebo na telefon, to jsem vypouštěl úplně. A po měsíci jsem se psychicky zhroutil. Jel jsem takhle 13 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Ano, i zde přichází na řadu automatizace. V rámci mého kontaktního centra si s kandidáty ze sociálních sítí nejprve začne psát robot, který na ně reaguje okamžitě. A seznámí je se základními informacemi o pozici. Mou skutečnou pozornost tedy získá až kandidát, který už zná všechny informace a i tak má o pozici zájem. Na náborovém mailu mám automatickou odpověď s poděkováním a informací, že se ozvu zpět, což skutečně dělám. Stejně tak na WhatsApp.

A nezapomínejte na faktor, že lidé hledají práci ve svém volném čase: Tedy zpravidla pozdě večer, v noci, nebo velmi brzy ráno. I v tomto čase je potřeba reagovat: Například informací o tom, jaké máte provozní hodiny a že se co nejdříve ozvete zpět. A nejdůležitější je se skutečně ozvat!

A… Teď se zkuste zamyslet, jestli nemůžete i Vy reagovat uchazečům rychleji? Neopakujete moje chyby?